„Vím, že potřebuju LeetCode, system design.“ Tak mi 11. listopadu odpověděl senior vývojář, kterého mentoruju, když jsme probírali jeho příští pohovor. Říkejme mu Pavel.
Pohovor na pozici AI product engineer prověřuje, jestli umíš řídit agenty, kteří píšou kód, a doložit, že je správně to, co pošlou ven. LeetCode je dnes jen malá část té hodiny.
Přečti si inzerát FTMO na pozici Product Engineer (AI Native) v Praze: „Většinu kódu píšou agenti a my trávíme čas tím, že zadáváme, ověřujeme a neseme odpovědnost za to, co jde ven.“ A o kus níž: „Ukaž nám svoje mantinely. Konfigurace agentů, soubory CLAUDE.md / AGENTS.md, evaly, testovací smyčky, MCP integrace nebo repozitáře. Budeme je chtít vidět.“
Když inzerát zní takhle, přines na pohovor nastavení svých agentů, ne GitHub. Repozitáře inzerát taky zmiňuje, jako jedno z míst, kde mantinely můžou žít. Jenže repozitář s kódem ukazuje, co agent umí napsat. Nastavení ukazuje, co agentovi nedovolíš, a za to se seniorovi platí.
Má to háček, o kterém inzerát mlčí. Nastavení se dá snadno zkopírovat. AGENTS.md používá přes 60 tisíc open-source projektů a kurátorovaný seznam konfigurací a skillů pro Claude Code má k tomuto týdnu 57 674 hvězd na GitHubu. Kdybych seděl naproti tobě, soubor bych přeskočil a ptal se, proč tam je které pravidlo.
Konfiguraci zkopíruje každý. Tvoje jizvy ne.
Před rokem Pavel neprošel pohovorem v big techu, pohořel na system designu, a jeho plán byl připravovat se stejně, jen víc. Řekl jsem mu o pražské firmě, která právě vytvořila role product builderů. Na pohovoru tě tam požádají, ať ukážeš svůj CLAUDE.md.
Jeho první odpověď byla „Řekl bych si o skilly.“ Instinkt je správný, jen za ním zatím není žádná historie. Na příští session si se mnou dá cvičný pohovor a deset otázek níž jsou přesně ty, které mu položím.
V Mews jsem rozšířil produktový engineering z 8 na 80 týmů, takže jsem na druhé straně stolu seděl mnohokrát. Dnes řídím svůj byznys přes vlastní nastavení: soubor s instrukcemi o 206 řádcích a nad ním 16 hooků, tedy skriptů, které se spustí dřív, než agent něco provede, a můžou ho zastavit. Stav k listopadu 2026.
Moje nejlepší odpověď na pohovoru o tomhle nastavení je selhání. Alerty, které jsem postavil, aby chytaly tichá selhání, samy pět dní potichu selhávaly. Jeden agent to ještě zhoršil, než to jiný agent našel. To je otázka 5.
Co pohovor prověří, píše už inzerát
Inzerát čtu jako scénář pohovoru. Každý řádek z oddílů „Co budeš dělat“ a „Co přineseš“ v inzerátu FTMO se v místnosti promění v otázku.
| Oblast | Inzerát říká | Na co bych čekal otázku | Co přinést |
|---|---|---|---|
| Nastavení agentů | „Ukaž nám svoje mantinely.“ | Proveď mě tím | Soubory a důvod u každého pravidla |
| Ověřování | „zvlášť tam, kde se hýbou peníze“ | Jak kontroluješ kód od agenta v platbách? | Test, který agent nemůže upravit |
| Zděděný kód | „Rychle se v něm s agenty zorientuj a pak ho vezmi za svůj.“ | Co dělá agent první týden? | Plán, který začíná čtením |
| Produkce | „monitoring, incidenty a opravy“ | Proveď mě incidentem | Jeden skutečný incident krok za krokem |
| Dodavatelé | „poskytovatelé plateb a KYC“ | Dodavatel hlásí úspěch a data jsou špatně | Kontrola, která to chytila |
| Nástroje týmu | „Tvoje nastavení agentů, testovací smyčky a konvence převezme celý tým.“ | Co bys v našem nastavení změnil? | Jedno pravidlo, které bys přidal, a proč |
Zdroj: FTMO, Product Engineer (AI Native), čteno 10. listopadu 2026.
Ani jeden ze šesti řádků po tobě nechce otočit spojový seznam. Stack (TypeScript, NestJS, React, Google Cloud, Kafka) má v inzerátu jeden řádek. V Mews se stejné pozici říká product builder, pracovní portály jí říkají product engineer.
FTMO chce nastavení vidět. Elicit a Canva sledují, jak s ním pracuješ
FTMO je jediná firma, kterou jsem našel, která to píše přímo do inzerátu. Jiné prověřují stejnou dovednost naživo. V Elicitu kandidáti pracují na vlastním počítači, „s jakýmikoli nástroji, které ti sedí“, a ti, kdo pohovor vedou, hodnotí „řízení, ne jen promptování“ a „odhalování rizik“: „Kdy je bezpečné něco předpokládat? Kdy se musíš zastavit a ověřit si to?“
Canva kandidátům dovoluje používat AI a přísně kontroluje jednu věc: „Dokáže najít a opravit chyby v kódu, který vygenerovala AI?“
Nejsilnější opačný hlas přichází od firmy, která Claude Code vyrábí. Anthropic kandidátům na živé pohovory píše: „Tady jde jen o tebe. Žádná pomoc od AI, pokud neřekneme jinak.“ Je to férový postoj. Kdo bez agenta neumí uvažovat, nedokáže agenta posoudit.
V jednom výběrovém řízení nejspíš potkáš oba typy kol a nastavení ti pomůže i v tom bez AI. Vyber si ze svého nastavení jedno pravidlo a bez agenta vysvětli, co se rozbije, když ho smažeš. Když to zvládneš u pěti pravidel, je kolo bez AI stejný rozhovor, jen u tabule.
Tvoje nastavení patří zaměstnavateli. Ukaž pravidla, ne repozitář
Většina toho, co s agenty za rok uděláš, vzniká v kódu zaměstnavatele a ten repozitář na pohovoru v jiné firmě otevřít nemůžeš. Ani nemusíš.
Osobní kopie pravidel
Zkopíruj soubor s instrukcemi a seznam hooků do soukromého repozitáře a vyndej z nich údaje o klientech. Pravidla i data jejich vzniku jsou tvoje. Kód, který chrání, ne. Jeden team lead, kterého znám, postavil smyčku, která zapisuje nová pravidla do souborů s instrukcemi jeho týmu, a všechno to běží v repozitářích zaměstnavatele. Poradil jsem mu, ať smyčku zveřejní jako veřejný skill, který na žádný z nich neodkazuje.
Historie změn pravidel
Jeden řádek na každou změnu pravidla: datum, co se rozbilo, co jsi přidal. Je to nejpřesvědčivější stránka, kterou můžeš přinést, a není v ní ani řádek kódu zaměstnavatele.
Jedno pravidlo, postavené znovu naživo
Nabídni, že přímo v místnosti postavíš od nuly jeden hook nebo jeden test. Zabere to deset minut a dokáže to, že pravidlo máš v hlavě, ne jen v souboru.
10 otázek k pohovoru na pozici AI product engineer a co ukáže silná odpověď
Každá otázka odpovídá jednomu řádku inzerátu. U každé najdeš tři věci: proč se ptají, jak zní silná odpověď a jaký varovný signál tě stojí nabídku.
1. Proveď mě svým nastavením agentů
Napsali „Ukaž nám svoje mantinely“, tak soubory otevři, místo abys je popisoval. Ukaž soubor s instrukcemi, co v něm je a co jsi z něj smazal. Dlouhý soubor, který agent dodržuje napůl, je horší než krátký, který poslechne.
Pak ukaž historii, protože tu zkopírovat nejde. Většina pravidel v mém souboru nese datum a incident, ze kterého vzniklo, od certifikátů pro Python v srpnu po pravidlo pro headless Chrome v říjnu.
Na zkušebním pohovoru v září nedokázal kandidát, kterého mentoruju, odpovědět na otázku o AI: jaké modely jeho tým používá a jak sleduje jejich využití a provoz. Říkejme mu Marek. V jeho vlastních poznámkách z té session stojí „nedokázal jsem odpovědět“. Poradil jsem mu, ať pojmenuje nástroje, telemetrii a to, co kontroluje sám.
Varovný signál: tvůj soubor vypadá jako šablona a neumíš říct, které pravidlo vzniklo z jaké chyby.
2. Které pravidlo jsi přesunul ze souboru s instrukcemi do hooku?
Mám na to v souboru řádek: „Řádky v CLAUDE.md jsou prosby, hooky jsou pravidla.“ Agent soubor přečte a většinou se jím řídí. Hook se spustí před voláním nástroje a zablokuje ho, ať se agent rozhodl jakkoli.
U mě se pravidla do hooků stěhovala ve dvou krocích. V srpnu 2026 jsem přesunul firemní soubory z Google Drive na lokální disk a přišel tím o koš Drivu, takže se teď hook zeptá před každým rm na glob nebo proměnnou. Pak se 17. září 2026 ukázalo, že konektor pro Gmail přepisuje každý odkaz v mých konceptech na sledovací přesměrování přes google.com. Ještě ten den z toho byl hook, který zápisové nástroje Gmailu zakazuje.
Varovný signál: všechna pravidla máš jen v textu a spoléháš na to, že si je agent přečte.
3. Co tvůj agent nikdy neudělá bez tebe?
Elicit popisuje opak: kandidáty, kteří „na yolo pustí claude --dangerously-skip-permissions“ a přijmou každý návrh, aniž by si přečetli diff. Silná odpověď je krátký seznam s důvodem u každé položky.
Můj seznam: žádné mazání mimo dočasné složky, aniž by se mě zeptal, žádné nasazení klientských složek, žádný e-mail přes konektor, žádný merge článku na blog. Moje pipeline končí u pull requestu a merguju ho sám. V produktovém repozitáři seznam obvykle vypadá takhle: migrace databáze, platební konfigurace, přístupové klíče a nasazení do produkce.
Varovný signál: na každou žádost o oprávnění klikneš „ano“, aniž bys ji četl.
4. Jak ověřuješ kód od agenta tam, kde se hýbou peníze?
Nejlíp to říká Stripe v článku o platebních integracích postavených s AI: „Naimplementovat PaymentIntent je čím dál levnější. Celá práce teď spočívá ve správném pochopení byznysového záměru, který za ním stojí.“
Platby s agenty jsem zatím neshipoval, takže nebudu předstírat, že tu mám jizvu. Jak vypadá silná odpověď, je ale jasné i tak: oddělí toho, kdo kontroluje, od toho, kdo píše. Byznysové scénáře napíšeš sám (refundace vyplacená dvakrát, nesprávná měna, webhook, který dorazí ve špatném pořadí) a agent tyhle testy nesmí upravit tak, aby prošly.
Varovný signál: „Testy napsal taky agent a jsou zelené.“
5. Řekni mi o situaci, kdy ti prošly všechny kontroly a systém byl přitom rozbitý
Moje odpověď: v srpnu 2026 byly moje alerty na selhání pět dní mrtvé a já o tom nevěděl.
Začalo to opačnou chybou. Do 16. srpna hlásilo všech devět mých plánovaných jobů úspěch, i když selhaly, protože posledním řádkem každého skriptu byl zápis do logu a ten vždycky prošel.
Tak jsme s agentem přidali do všech devíti alerty do Slacku. Pomocnou funkci napsal agent a nastavil ji tak, aby spolkla každou chybu. Rozbitý alert pak nemohl shodit celý job. Schválil jsem to. Vypadalo to pečlivě.
Python na mém Macu nikdy nedostal svou sadu certifikátů, takže každé jeho volání přes https potichu umřelo. Nástroj curl používá systémové certifikáty, takže všechno ostatní fungovalo a nic nevypadalo rozbitě.
Pak 21. srpna narazila jedna session agenta na tu chybu certifikátu, obešla ji přes jinou knihovnu a jela dál. Druhá session, která stejné odpoledne stavěla novou kontrolu stavu, šla po příčině a zjistila, že pomocná funkce pro alerty je mrtvá ode dne, kdy vznikla. Moje poznámka z toho dne: mechanismus, který měl skoncovat s tichými selháními, sám potichu selhával.
Jestli za těch pět dní nějaký job selhal, jsem se nikdy nedozvěděl. Odpověď, kterou chtějí slyšet, je oprava. Kontroluj předem, nehledej náhradní cestu: job, který potřebuje síť, nejdřív ověří, že sada certifikátů existuje, a když chybí, skončí nenulovým kódem. A oprav stroj, ne jeden skript, protože obchvat nechá past nastraženou pro všechny ostatní skripty.
Varovný signál: nic takového jsi nikdy nezažil. Po roce řízení agentů „nikdy“ obvykle znamená, že ses nedíval.
6. Zdědíš běžící kód, který postavil externí partner. Co dělá agent první týden?
Přesně v téhle situaci FTMO je: „První verze běží se skutečnými uživateli a postavili jsme ji spolu s externím partnerem.“ Průvodce náborem od jobsbyculture tu dovednost pojmenovává: „dokážou si udržet v hlavě cizí kód dost dlouho na to, aby do něj užitečně přispěli. To je většina práce.“
První týden agent čte a ty si píšeš poznámky. Zmapuj, kudy tečou peníze, kde se volají externí služby a kde chybí testy, a z toho, co najdeš, napiš soubor s instrukcemi pro tenhle kód. Tvůj první commit je test.
Varovný signál: „Požádal bych agenta, ať to zrefaktoruje.“
7. Napiš zadání dřív, než agent napíše první řádek
Zadávat je v té větě od FTMO první sloveso. Lidé, kteří vedou pohovory v Elicitu, si všimli, jak vzácné to je: „Uvažování, které začíná plánem, je vzácnější, než jsme čekali.“
Marek mi v říjnu popsal, jakou cestou prošel jeho tým. Nejdřív agenti psali kód. Pak přidali AI code review a po něm ještě člověka. Pak se úzkým hrdlem stalo testování.
„Pak se díváme úplně zpátky na generování zadání… musíme mít dobré zadání.“ Skončili tam, kde věta od FTMO začíná.
Silná odpověď je půl stránky napsaná přímo v místnosti: kdo je uživatel, co se pro něj změní, co se nesmí stát (případy s penězi) a jak poznáš, že to funguje.
Varovný signál: agenta otevřeš hned v první minutě.
8. V produkci se to rozbilo. Proveď mě další hodinou
Na otázku, kdo za to nese odpovědnost, odpoví inzerát dřív než ty: „Za svoje funkce v produkci odpovídáš ty: monitoring, incidenty i opravy. Nikomu dalšímu je nepředáváš.“
Můj incident je z 25. října 2026. Nasadil jsem na tenhle web tři nové stránky, zkontroloval je, všechny vracely 200. Zhruba o hodinu později vracely všechny tři 404. V seznamu nasazení byla dvě, která jsem neudělal já: jiná session agenta ve stejném repozitáři nasadila přes moji verzi starší kopii webu.
Můj vlastní push se na server taky nedostal a moje kontrola tvrdila opak, protože obě kopie, které porovnávala, byly staré. Oprava je teď pravidlo: nejdřív push, pak ověřit, že commit je na hlavní větvi, nasadit odtamtud a nové stránky zkontrolovat znovu za 30 až 60 minut, kdy běží i jiné session.
Varovný signál: „Tuhle část psal agent.“
9. Volání externí služby selže a všechno pořád hlásí OK. Jak na to přijdeš?
Seznam FTMO tvoří obchodní engine, tržní data, platby a KYC, takže tiché selhání dodavatele stojí peníze. Silná odpověď je příběh, kde dodavatel řekl ne a tvůj systém řekl ano.
Můj je z 30. srpna 2026. Attio, moje CRM, odmítne celý záznam, když nezná název jednoho pole. Vyšlo přejmenování a čtyři nová pole, zápisy z mé mentoringové pipeline začaly vracet 400 a kód chytal jen chyby sítě, takže nic nezalogoval a rezervačnímu nástroji odpověděl „ok“. Seznam nových poptávek zůstal na nule, zatímco e-maily s nabídkou odcházely bez chyby.
Teď jde každý zápis přes jednu pomocnou funkci, která kontroluje stavový kód a chybu zaloguje, a denní kontrola stavu mi kvůli té chybě pošle alert.
Varovný signál: „Věříme jejich SLA.“
10. Jak poznáš, že se tvoje nastavení agentů zlepšuje?
Inzerát chce evaly a testovací smyčky. Nejlepší odpověď, jakou jsem slyšel, dal ten team lead se smyčkou na pravidla. Říkejme mu Ondřej.
Jeho smyčka čte session agentů jeho týmu a review pull requestů. Když reviewer nechá stejný komentář na pěti pull requestech po sobě, smyčka navrhne pravidlo a otevře pull request do souboru s instrukcemi. Pustil ji na půl roku historie review.
Každý z těch pull requestů pořád kontroluje člověk. A jednou za měsíc nebo dva soubor přečtou „čerstvým okem“ a škrtají, protože nemůže růst donekonečna. Tak vypadá nastavení, které se zlepšuje, a důkaz leží v historii gitu.
Varovný signál: „Připadá mi to rychlejší.“
Připrav si 15minutovou ukázku ještě před pohovorem
Naplánuj si 15 minut, tři na každou část. Pravý sloupec vyplň svým vlastním nastavením a pak to jednou řekni nahlas bez agenta.
| Část (každá 3 min) | Co ukázat | Jak to mám já |
|---|---|---|
| Soubory | Soubor s instrukcemi, skilly, konfigurace | Jeden globální soubor o 206 řádcích a k tomu jeden pro každý projekt |
| Seznam zákazů | Která pravidla jsou hooky a proč | Pojistka na rm a hook, který blokuje zápis do Gmailu |
| Smyčka | Jak se změna ověří, než jde ven | Build spadne na chybějícím obrázku, na článku bez FAQ nebo na špatném klíči k analytice |
| Jedno selhání | Zachycené nebo propásnuté, s datem | Pět dní mrtvých alertů, srpen 2026 |
| Co dál | Jedna mezera, o které víš | Moje joby pořád běží na jednom Macu, takže mrtvý notebook znamená mrtvou pipeline |
Když je tvoje nastavení zatím chudé, máš sedm dní
Ke každému pravidlu dej datum chyby, kterou jsi opravdu udělal. Na pohovoru se tě zeptají, co se ten den stalo.
| Dny | Co udělat |
|---|---|
| 1-2 | Napiš soubor s instrukcemi ze svých posledních tří chyb s agentem, ke každé jedno pravidlo s datem |
| 3 | Tu nejdražší proměň v hook |
| 4-5 | Napiš jeden test, který agent nemůže upravit, na místě, kde by přišly k úhoně peníze nebo uživatelé |
| 6 | Sepiš jedno selhání s datem a s tím, co jsi změnil |
| 7 | Projdi to celé nahlas, bez agenta, se stopkami |
Funguje to i obráceně. Další mentee, říkejme mu Radek, si zaměstnavatele prověřuje ještě předtím, než se přihlásí, a má k tomu v poznámkách jedinou otázku: „Budu moci používat AI jako každodenní pracovní páku?“ Popros je, ať ti svoje nastavení ukážou taky.
Pavel má svůj týden. Jestli si chceš tu hodinu vyzkoušet dřív, než půjde o všechno, přesně to děláme v mentoringu pro Staff Engineery: společně otevřeme tvoje nastavení a já ti položím těch deset otázek.
Takže: kdybys měl zítra otevřít svoje nastavení před člověkem, který s tebou vede pohovor, který soubor bys zavřel jako první?
